Jak na pěstování rybízu: Pravidelný řez, každoroční hnojení a vydatná zálivka

Mezi tradiční české ovoce patří rybíz. Ať už se jedná o červenou, bílou nebo černou odrůdu, jeho pěstováním získá zahradník materiál na výrobu domácích marmelád, džemů, kompotů nebo i vína.

Kde se rybízu dobře daří a jaké jsou nároky na jeho pěstování?

Zdravotní účinky rybízu na lidský organismus

Rybíz červený je bohatý na prospěšnou vlákninu a vitamín C. Z jeho listů se vaří odvar, který pomáhá při střevních potížích.

Černý rybíz obsahuje:

• vitamín C,
• vitamín P,
• sodík,
• draslík,
• vápník,
• mangan.

Řadíme ho mezi významné antioxidanty. Z výše uvedeného vyplývá, že tato plodina patří k těm, jež jsou zdraví prospěšné. Věděli to už naši předkové, kteří se pěstování rybízu s oblibou věnovali.

Využití rybízu v domácnosti

Nejčastěji se pěstují červené odrůdy, z nichž se výborně dělá marmeláda díky vysokého obsahu pektinu. K tomuto účelu je mít doma k dispozici šnekový odšťavňovač, s jehož pomocí získáme kvalitní šťávu, a z ní pak vyrobíme marmeládu nebo sirup bez přítomnosti zrníček. Kdo by neznal tradiční české vánoční cukroví linecké s rybízovou marmeládou!

• Zavařovat lze ovšem i černé i bílé odrůdy. Rybíz se hodí na pečení piškotových ovocných bublanin, ozdobit jím lze poháry.
• Milovníci ovocných vín si takové vyrobí z rybízu, sirupu, vody a cukru, které nechají až pět týdnů kvasit.

Vybíráme stanoviště pro rybíz

Pro dlouhodobé pěstování je lepší volit rybízový keř než stromek. Keř se dobře zmlazuje a při dobrém ošetřování vydrží plodit i čtyřicet let. Rybíz stromkový stárne mnohem rychleji.

Aby se rybízu na zahradě dařilo, měl by být zasazený ve středně těžké a dostatečně vlhké půdě s optimálním množstvím humusu. Kamenitá ani suchá zemina pro něho vhodná není. Černý rybíz je odolnější a vyžaduje méně kvalitní půdu než bílé odrůdy. Všechny druhy pak mají rády více dešťových srážek a vyšší vzdušnou vlhkost. Snesou i výše položené oblasti 800 metrů nad mořem. Jedná se tedy o ideální ovoce pro podhorské polohy. 

Jak se po výsadbě stříhá rybíz

Vzdálenost mezi jednotlivými keři by měla být asi 3 metry. Sázíme je na podzim do jamek o průměru i hloubky 40 centimetrů, do nichž přidáme kvalitní zahradní kompost. Sazenice přihrneme zeminou, již na jaře rozhrneme a výhony zkrátíme maximálně na 3 pupeny. V následujícím roce po výsadbě je vhodné brzy zjara v období únor až březen silné výhony opět zkrátit na 3 pupeny, čímž se vytvoří silné keře. Ve třetím roce na keřících necháme jen 12 nejsilnějších výhonů, slabé a nemocné odstraníme.

Životnost keřů udržujeme pravidelným řezem

Rybíz plodí na jednoletých loňských výhonech, na nichž je nejvíce květních pupenů hlavně v jejich horní části. Proto je nutný pravidelný řez. Brzy zjara nebo na podzim je třeba z rybízových keřů vyřezat čtyřleté až pětileté větve a také ty, které jsou poškozené nebo napadené chorobou. Jen takto je možné docílit toho, aby rostliny stále dobře plodily a dožily se vysokého věku.

Hnojení rybízu, jeho zálivka a mulčování

Na obsahu humusu v zemině je rybíz náročnější. Vyžaduje proto každoroční hnojení, a to nejlépe organickými hnojivy dvakrát ročně. Na jaře je vhodný kompost smíchaný se zeminou, kterým posypeme okolí keřů.

• Použít lze ovšem granulované hnojivo NPK, a to v množství 100 g na jeden keř, jež jemně zapracujeme do půdy.
• Pracovat je třeba opatrně, protože rybíz mělce koření. I z tohoto důvodu je dobré okolní půdu mulčovat, aby nedocházelo k rozrůstání otravného plevele.

V pozdním létě rybíz hnojíme hnojivem s obsahem síry a draslíku, čím se vytvoří dostatečné množství kořenů, a keře tak lépe přezimují.

Je-li suché a horké léto, je třeba rybíz vydatně zalévat, abychom se dočkali bohaté úrody.