Pěstování angreštu: Potřebuje humózní půdu, vzdušné prostředí a pravidelný řez

0
301
Zdroj foto: Alter-ego / Shutterstock.com

V českých zahradách v minulosti málokdy keříky angreštu chyběly. Mnozí dávají přednost okrasným rostlinám, ale stále se najdou i ti, kteří si rádi ovoce a zeleninu vypěstují vlastními silami.

A angrešt opět nachází cestu do našich zahrad a na stůl do kuchyně, kde ho lze upotřebit v dezertech, pro zavařování nebo jen tak čerstvý na chuť.

Vděčné ovoce bohaté na vitamíny

Plody angreštu, kterému se říká také srstka nebo meruzalka, obsahují kyseliny jablečnou, šťavelovou i citronovou. Jsou bohaté na vitamín C a E, o něco méně mají vitamínů skupiny B. Najdete v nich i minerální látky jako:

  • fosfor,
  • draslík,
  • karoten,
  • vápník,
  • hořčík,
  • železo,
  • zinek,
  • křemík.

Jaké vybrat stanoviště pro pěstování angreštu?

Srstce vyhovují otevřená stanoviště s mírným průvanem. Rostliny musí totiž mít volný prostor pro cirkulaci vzduchu. Půda by měla být:

  • bohatá na živiny,
  • středně těžká,
  • humózní,
  • neutrální až slabě kyselé reakce.

Nemá ráda sucho ani přemokření. Kromě toho celkem rychle reaguje na okopávání, protože mělce koření. Vhodná není půda jílovitá, ani písčitá.

Zdroj foto: Grisha Bruev / Shutterstock.com

Vysazovat angrešt je možné na podzim i na jaře

Výhodnější je podzimní výsadba, kdy rostlina ještě stačí před zimou zakořenit. Výhony u keře se po výsadbě zkracují na dva až čtyři pupeny. V následujícím roce se ponechává maximálně šest nejsilnějších výhonů. Stromek je třeba opatřit kůlem, který by měl procházet jeho korunou. Klidně můžeme meruzalku vysadit i hlouběji. Dobře koření, a na kmínku zahrnutém půdou snadno vytvoří nové kořeny. Mělká sadba dobrá není, protože část kořenů obvykle zaschne, a to z toho důvodu, že pod povrchem půdy se jim nedostává dostatek vláhy.

V dalších letech se odstraňují všechny zahušťující výhony, ty hlavní je třeba zkrátit o jednu třetinu až polovinu a postranní obrost na očka. Stromek, který je správně tvarovaný, by při sklizni měl být dobře přístupný i uvnitř své koruny. A na keři by měly být maximálně tří až pětileté výhony. 

Správný řez je pro růst angreštu důležitý

Po čtyřech až šesti letech bychom měli hlavní větve obměnit za mladší. Odstraníme přestárlé výhony až na náhradní mladé. Životnost keřů meruzalky může být až dvacet let, je-li pravidelně prořezávána. Angreštový keř dosahuje dospělosti po čtyřech až pěti letech. Pokud mu dopřejeme každý rok řez, odmění se nám svou robustností, což brání tvorbě přerostlých a visících větví, co se ohýbají k zemi a ovoce pak je v kontaktu s půdou.

Zdroj foto: Edvard Ellric / Shutterstock.com

Hnojení kravským hnojem

Nejlepším hnojivem pro angrešt je chlévská mrva, kterou dáme do jeho okolí na podzim a na jaře zapracujeme do půdy. Dále můžeme hnojení doplnit kostní moučkou a draselnými hnojivy.

Kdy je vhodné meruzalku sklízet

U termínu sklizně je třeba se rozmyslet, na co budeme angrešt používat. Podle toho totiž rozlišujeme až tři stupně zralosti. Na počátku června jsou na angreštových keřících nebo stromcích zelené plody vhodné při přípravu marmelád, protože obsahují nejvíce pektinu. Jestliže chceme raději mít zavařený kompot, pak srstku sklízíme na počátku července. Pro přímou spotřebu je nejvhodnější nechat plody zrát během července, kdy se vybarvují podle dané odrůdy.

Při sklizni angreštu musíme být opatrní, jelikož na větvích se nacházejí nepříjemné trny. Proto používáme rukavice.

Choroby a škůdci

Plody a listy meruzalky mohou být napadené americkým padlím angreštovým. Projevuje se bělavými povlaky na mladých výhoncích, které se objevují v květnu. Další houbovou chorobou je antraknóza rybízu. Ta napadá převážně listy, jež mohou být posety žlutozelenými skvrnami. Ty následně usychají a keř nebo stromek srstky trpí. Napadené rostliny mohou i uhynout. Listy je proto třeba zlikvidovat.

Nejlepší prevencí před houbovými chorobami je vhodný řez angreštu, aby byl dostatečně vzdušný.

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Zadejte prosím svůj komentář!
Prosím, sem zadejte své jméno