Atraktivní moruše budou exotickým solitérem ve vaší zahradě

0
137
Zdroj foto: Darkdiamond67 / Shutterstock.com

Morušovník se dožívá věku i několik stovek let. Jeho plody svým vzhledem připomínají ostružiny nebo maliny. Jsou jedlé a v minulosti bývaly i u nás hojně konzumovány.

Díky oteplování a změně klimatu se moruše snadněji šíří po evropské kontinentu i více na sever. I ve vaší zahradě mohou být tyto ovocné stromy zajímavou dominantou. Jak se moruše pěstují?

Historie morušovníku

Domovinou morušovníku je Asie, kde jeho listy původně sloužily jako potrava motýla bource morušového, z jehož kokonů se vyrábí přírodní hedvábí. Z jednoho kokonu je možné odmotat vlákno dlouhé až devět set metrů.

Postupně se morušovník rozšířil i do jižní Evropy, kde už v antickém období jeho plody patřily k oblíbeným druhům ovoce, jehož chuť je příjemně sladká a šťavnatá. Nejčastěji se konzumují černé plody morušovníku černého, které jsou výraznější než plody z morušovníku bílého. Ty se doporučují kombinovat při zpracování s jiným ovocem.

Na českém území se morušovník poprvé objevuje ve středověku. Morušové háje byly vysazeny v Praze v 19. století na Petříně, kde se jim natolik dařilo, že se úroda sklízela dvakrát za rok. V současné době najdete moruše v pražské botanické zahradě. Pokud je ve volné přírodě, jedná se většinou o starší stromy. Čím dál více si však razí cestu i do českých okrasných a ovocných zahrad, kterým svou přítomností dodávají atraktivní a exotický vzhled.

Zdroj foto: Egor Rodynchenko / Shutterstock.com

Morušovník je solitér

I když morušovník potřebuje ke svému životu spíše teplejší podnebí, je poměrně houževnatý a snáší dobře i nižší teploty mírného pásma. Vyznačuje se velkou výhodou, a tím je pozdní rašení květů, takže nehrozí jejich zmrznutí, jak tomu může být u třešní, jabloní nebo meruněk a broskví.

Moruše by neměla mít ve své blízkosti další keř nebo strom. Nemá to ráda, libuje si, když může růst osamoceně. Není divu, když vyrůstá do výšky až 18 metrů. Jinak je celkem na péči nenáročná. Bude se jí dařit tam, kde se pěstuje vinná réva. Vyhovuje jí slunné stanoviště a dostatečně propustná půda. Zamokření a chladno jí nesvědčí.

Bohatý kořenový systém

Kořeny morušovníku rostou hodně do hloubky, odkud si dovedou vytáhnout živiny. Nejsou proto tak moc závislé na tom, co jim do půdy dodáte.

  • Mladé stromky je třeba sázet na podzim či na jaře.
  • Než je dáte do půdy, namočte jeho kořeny do vody na několik hodin.
  • Jáma by měla být prostorná.
  • Prořezávat moruše není třeba, stromy se nechávají volně růst.

Jak na dobrou sklizeň

Morušovník začíná plodit ve stáří tří až čtyř roků. Pěknou úrodu dá většinou strom osmiletý až desetiletý. Je celkem plodný, není problém sklidit až 100 kilogramů. Ovoce opadává postupně. Ideální je, když je okolo moruše trávník, aby na něj plody padaly. Díky tomu se neušpiní. Nebo je možné dát na zem plachtu a ovoce padá do ní.

Zdroj foto: seagames50 images / Shutterstock.com

Zdravotní účinky moruší

Moruše opět získávají své místo mezi ovocem. Není divu, protože obsahují cenné minerální látky i vitamíny. Najdete v nich vitamíny B1, B2 a C, pektiny, organické kyseliny a bílkoviny. Dovedou léčit:

  • chrapot,
  • kašel,
  • onemocnění průdušek,
  • problémy s krevním oběhem,
  • vysoký krevní tlak,
  • aterosklerózu,
  • ulevují také při zácpě, zlepšují zrak a posilují ledviny i játra.

Lze je užívat ve formě šťávy, jako čaj nebo prášek. Někdo si vyrábí i morušové víno. Moruše je možné také zmrazit.

Léčivé jsou také listy morušovníku. Obsahují minerální látky, třísloviny, glukózu, aminokyseliny. Pomáhají udržovat hladinu krevního cukru při cukrovce druhého typu, používají se jako obklady při hemeroidech, kožních problémech, na bolavé klouby, při bércových vředech a k omývání ran.

Kdo chce dodat své zahradě zajímavý vzhled, může si vysadit moruši. Jako exotický solitér bude přitahovat zrak kolemjdoucích.

ZANECHTE ODPOVĚĎ

Zadejte prosím svůj komentář!
Prosím, sem zadejte své jméno